1. Žalm chvály ať Pánu dnes k oslavě zní,
když lid Boží opět se shromáždit smí.
On, Bůh věrný, stálý je v dobrotě své,
a nás, lidi nehodné, k svým hodům zve,
a nás, lidi nehodné, k svým hodům zve.
2. Je krásné tu před Pánem společně stát,
vždy radost a sílu jen od něho brát.
Zde složiti smíme svou pozemskou tíž
a na křídlech víry se vznést k němu blíž,
a na křídlech víry se vznést k němu blíž.
3. Zde známe vše zčásti a zastřeně jen,
tam v Pánu nám vzejde již plnosti den,
zde hřích budí v nás mnohý bolesti vzdech,
tam ctít budem Pána již bez úhon všech,
tam ctít budem Pána již bez úhon všech.
4. K té svatyni v nebi, kde ve světle dlíš,
nás táhni, ó Pane, vždy blíže a blíž.
Pak utichne lkání a pomine stín,
až nás vezmeš k sobě, tam v lásky své klín,
až nás vezmeš k sobě, tam v lásky své klín.